Jste lovec a současně ochránce divoké zvěře v Africe, v Austrálii, v Kanadě a na Novém Zélandu. Opravdu jde k sobě spojení lovec-ochránce? Co si pod tím máme představit?

 „Nejsem profesionální ochránce přírody, jsem zastáncem ochrany přírody. V této ´problematice´ se angažuji ´jen´v Africe, kde v těchto záležitostech existuje v rámci soukromého sektoru velká aktivita. Ostatní zmíněné země nejsou v tomto ohledu tak vstřícné, navíc největší část svého pobytu mimo ČR trávím právě v africké JAR.

Tvrdíte, že Evropané mají o řízených zásazích člověka do života zvířat zkreslené představy. Můžete stručně uvést nejčastější omyly?

 „Tvrdím, že Evropané mají mylné představy, co se ´organizace a opodstatnění´ samotných lovů týká.“

Klientům nabízíte doprovod při lovení například hrocha, krokodýla, hyeny, lva, ale i dikobraza a paviána. Na každé zvíře je určitě jiná strategie. Které se loví nejsnadněji a které naopak zabere nejvíce času? 

„Strategie je otázkou lokality, kde se zvíře loví, tím myslím skutečnou znalost oblasti a pochopitelně způsobu života jednotlivých zvířat, včetně počasí. Úspěšnost lovu záleží především na momentálních okolnostech, jisté dávce štěstí a schopnostech vašich průvodců i stopařů. Není možné říci jednoznačně, které zvíře je ´snadněji lovitelné´ a které ´složitěji´. Někdy je zmiňovaný dikobraz ´neřešitelný´ a lev ´snadný´. Pochopitelně to platí i obráceně.“

Neuvažoval jste někdy o tom, že byste se stal ředitelem zoologické zahrady? 

„O této možnosti jsem neuvažoval, navíc k tomu nemám odpovídající vzdělání.“